Gattch

Činorodý a neúnavný pečovatel a průvodce slovenskou rockovou historií Peter Pišťánek označuje v bookletu skupinu Gattch za nesmrtelnou legendu. Objektivně vzato je to možná poněkud fanouškovsky nadnesené, ale musím přiznat, že pro mě osobně tahle trochu záhadná kapela sehrává podobnou úlohu. Nikdy nezapomenu na svůj první dotek s její muzikou. Budou to už tři desítky let zpět,co jsem jednoho dne kráčel Revoluční ulicí kolem tehdejšího Supraphonu a z reproduktorů zaslechl tak zvláštní melodie, že mě to přinutilo nejen okamžitě se zastavit a pozorně zaposlouchat, ale po chvíli i vstoupit do obchodu, zjistit, oč se jedná a vzápětí vytáhnout z peněženky tuším šedesát Kčs a pak rychle pospíchat domů, už abych si ono elpíčko mně dosud neznámých hudebníků v klidu přehrál celé od začátku.

Bližší infromace o Gattch se vždy sháněly obtížně. Bylo lze zaznamenat pouze brzký rozchod, prý z důvodu nevyjasněnosti dalšího uměleckého směřování. Od těch dob se opakovaně čas od času vracím k jejich jedinému eponymnímu albu z roku 1971 a pokaždé mne znovu zaujme svojí originalitou a invencí.